MTB Hustopeče, kde to hustě peče, aneb do PEKLA A ZPĚT!!!
Je sobota 8.8. a mě čeká první závod ze série Kolo pro život. Dnešní zastávkou jsou Hustopeče na Jižní Moravě. Je to od nás pěknej kus cesty, tak usoudíme, že bude lepší jet už v pátek a ubytovat se někde poblíž. Ubytování v Hustopečích je beznadějně vyprodané, ale nacházíme celkem pěkné ubytko asi 10 minut odtud v obci Šitbořice.
Ráno se budím se staženým žaludkem, ale chci do sebe dostat snídani, abych měl co nejvíc energie. Po snídani se rychle balíme a přejíždíme do Hustopečí. Je 10 hodin a opravdu to tam hustě peče. Parkujeme u Penny naproti areálu Agrotecu, všude samej cyklista. Připadám si přinejmenším jako na olympiádě.
Jdeme obhlídnout terén a vyzvednout číslo. Dostávám číslo 2277. Vypadá to jako celkem lucky number. Jdu se převlíct, nachystat si kolo a troškuse rozehřát. Po 30 minutovým rozježdění toho mám dost. Mám pocit, že během závodu chcípnu. Doplňuju si pití. Ještě chvíli odpočívám a jdu si stoupnout do startovního bloku. Těch pár minut je nekonečnejch, nervozita stoupá, ale radniční hodiny odbíjí poledne a my vyrážíme na cestu.
Prvních 10 kilometrů si jedu jako pán. Předjíždím jednoho závodníka za druhým a připadám si, že jedu na bednu. Pak ale přichází krize. Mám toho plný brejle. Chce se mi brečet. Mám chuť to vzdát. Vaří se mi hlava. Asi shořím. Naštěstí se jako zázrakem objevuje občerstvovací stanice, kde doplňuju vodu a energii a hned mi to nalije novou krev do žil.
Ale vedro dělá svý. Na sluníčku ukazuje teploměr 46.7 C. Všude se práší a opravdu to dneska nechutná. Ale i když to bolí, nemůžu to vzdát. Přijíždím do cíle. Přijdu si jako před umřením. Musím si lehnout. Polévám se lahví vody a prosím o další. Sotva se zvednu a dojdu do stínu. Třetí lahev. Mám dost. Po půlhodině se dostávám do normálu a zjišťuju výsledky a i když to kurva bolelo, jsem strašně šťasnej, že jsem závod dojel a nevzdal se!
Výsledky:
• Výsledný čas: 01:56:25.6
• Pořadí v kategorii M30-39: 24. ze 59.
• Celkové pořadí: 119. z 314.
